Fotovoltaická přeměna slunečního svitu je v současné době nejrychleji se rozvíjejícím zdroj obnovitelné energie. Současná fotovoltaika využívá pokročilé nanotechnologie pocházející z polovodičového průmyslu. Ale na rozdíl od miniaturních polovodičových součástek sluneční panely již zabírají plochu stovek kilometrů čtverečních. Ve výzkumu, který vedl k dnešním vysoce účinným slunečním článkům, lze vysledovat příběh, který obsahuje překvapivé inspirace …
Virus Zika, zprvu opomíjený virový patogen, upoutává nyní celosvětovou pozornost. Virus se původně vyskytoval na africkém kontinentu, ale v 80. letech minulého století byl jeho výskyt zaznamenán v jihovýchodní Asii. Následně se rozšířil do Mikronésie (2007) a nedávno i do oblastí Střední a Jižní Ameriky, kde vyvolal rozsáhlou epidemii. To s sebou přineslo dramatický nárůst …
Přednáška profesora Šmardy – „Příběhy rakoviny“ představí hlavní milníky výzkumu tohoto onemocnění během posledních 50. let, souvislosti, které k těmto milníkům vedly a důsledky, které přinesly. Hlavními tématy budou tyto: podíl virů a bakterií na kancerogenezi, podíl virů na objevu buněčných onkogenů, objev prvních nádorových supresorů a objev prvních protirakovinných látek se specifickým účinkem na …
V posledním období se množí varování významných vědců a osobností, že umělá inteligence časem převýší lidskou úroveň. Superinteligentní robotické systémy mohou převzít vládu nad světem a lidstvo bude vyhubeno. Je v pozadí těchto zpráv nějaká racionální úvaha, anebo vychází pouze z vědecky nepodložených vizí z katastrofických filmů, sci-fi románů a honby za senzacemi? V přednášce …
Máme se bát umělé inteligence a robotů? Pokračovat ve čtení »
Konfokální holografická mikroskopie je novou optickou metodou pro zobrazovaní složitě pozorovatelných objektů – například buněk. Tato technika má navíc schopnost zobrazovat tyto buňky ve všech třech rozměrech, tj. 3D zobrazovaní. Nevýhodou však bylo použití tzv. koherentního osvětlení (laserový paprsek), který není přirozeným prostředím pro buňky a nedalo se tak pozorovat přirozené chovaní buněk. Avšak vědecký …
Holografická mikroskopie aneb pozorování buněk ve 3D Pokračovat ve čtení »
Jaké byly největší objevy, které přispěly k našemu chápání vzniku a vývoje vesmíru? Nepochybně šlo v první řadě o Hubblův objev expanze vesmíru, dále o objev reliktního záření, temné hmoty a energie, přípravu zárodečné polévky, ze které vznikal vesmír a naději na nepřímou detekci reliktních gravitačních vln z inflační fáze. Pojďme alespoň na chvíli společně …
Cílem tkáňového inženýrství je příprava biologicky ekvivalentních náhrad tkání, případně orgánů. Vedle buněčné a genové terapie jde o další oblast tzv. moderních terapií. Některé tradiční implantáty mohou být tělem odmítány. Moderní tkáňové inženýrství se snaží vyvíjet takové materiály, které budou organismem snáze přijímány a které by nahradily dnešní konvenční transplantace orgánů nebo umělé trvalé implantáty. …
Tkáňové inženýrství – od teorie k praxi Pokračovat ve čtení »
Bob Greener jeden ze členů skupiny Martin Fleischmann Memorial Project, což je nezávislá výzkumná organizace, která se zabývá výzkumem nového zdroje energie označovaného jako LENR. Tento zdroj je od jeho objevu považován většinou vědecké komunity za podvod, ale po více než dvaceti letech od jeho objevení se stále objevují nová svědectví o jeho pozorování a …
Další velice zajímavá přednáška, tentokrát z oblasti materiálových věd od pana profesora Jančáře. Profesor Jančář v současné době působí jako vedoucí výzkumné skupiny Pokročilé polymerní materiály a kompozity ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC. Rozhovor s pane profesorem si můžete přečíst zde. Pomalý vývoj nových funkčních kompozitních materiálů a jejich uplatňování v průmyslové praxi jsou největší …
Funkční konstrukční materiály inspirované přírodou Pokračovat ve čtení »
Další zajímavá přednáška na téma: Výpočtové modelování v mechanice těles – od ohybu nosníků k simulaci destrukčních zkoušek strojních komponent a celků. Přednáškou Vás provede ředitel ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, prof. Ing. Jindřich Petruška, CSc.
